Stromky mimo akademii

Thurston Moore je mistr v opakování. Hlavně sebe sama. Skoro jako já.
Hraje si na tu kytaru pětadvacet let pořád stejně. Každý nový album Sonic Youth zní stejně jako to předchozí. Dvě vydaný sólovky by člověk od sebe skoro nerozeznal. Klubající se třetí jakbysmet.

A stejně je super. Taková pohoda. Poslouchával sem to na cestách autobusem do Ostravy a lehce u toho klimbal. Ideální cestovní hudba jsem si myslel. A asi jo.

Ideální hudba na všechno. Brnk, brnk, drnk, drnk s nějakým tím smyčcem, krásně to oživuje. Fajn.